3.den - úterý 21.6.2005 - výlet autem na západ a sever ostrova
Třetí den není příliš hezky a tak si naproti hotelu půjčujeme auto Renault Clio (cena asi 30 €/den) a vyrážíme na výlet po ostrově. Jedeme na západ, míjíme Funchal a stoupáme na vyhlídku Pico da Torré, odkud je nádherný výhled na městečko Camara de Lobos. Můžeme sjet i dolů do této rybářské osady, kde pobýval i Winston Churchill. Dále pokračujeme na vyhlídkovou plošinu na útesu Cabo Girao. Nachází se
Dopravní systém na tomto malém ostrově, který spíš připomíná ementál, bychom mohli jenom závidět. Počet tunelů nemáte šanci ani spočítat. Pokračujeme západním směrem po dálnici k městečku Ribeira Brava, kde dálnici opouštíme a odbočujeme vpravo, severně k vesnici Serra de Agua. Zde můžeme pokračovat buď rovně po nové silnici s tunelem, ale tudy se na sedlo Encumeada nedostaneme, nebo odbočit vlevo a přes nádherné scenérie se vyšplhat až do tohoto sedla (1007 m/moř.) – doporučujeme tuto druhou cestu. Ze sedla je v případě hezkého počasí vidět na jižní i severní stranu ostrova. Na Encumeadě není příliš vlídné počasí, tak zkoušíme i místní čepice.
Potom divokým sjezdem pokračujeme až na severní pobřeží do městečka Sao Vicente a jedeme po staré pobřežní silnici do Porto Moniz. Pozor! – je pouze jednosměrná a z opačného směru se na ní nedostanete, protože vás na ní nepustí nová silnice a musíte jet tunely. Lze po ní jet tedy pouze směrem Sao Vicente – Porto Moniz. Je strašidelně ponuro, stará silnice je úchvatná, ale nedoporučuje se na ní zastavovat, jelikož často padají i veliké kameny. V zájmu pořízení fotodokumentace to samozřejmě nedodržujeme - a máme štěstí. Na cestě je několik vyhlídek, kde jsou fantastické scenérie, tak fotíme jako o život. Pokračujeme stále po staré, ručně kopané silnici zvané Ancient Road až téměř do Porto Moniz, které je nejseverněji položeným sídlem na ostrově. Je také nejvíce vzdáleno od hlavního města, asi 69 km. Z Funchalu sem jezdí autobus č.139 a cesta mu trvá obvykle kolem 4 hodin (proto doporučujeme raději vlastní dopravu).
Přijíždíme do Porto Moniz a parkujeme u koupaliště z lávových ostrůvků. Moře je dost rozbouřené, nicméně si kupujeme vstupenku za 1,- €, jdeme do plavek a noříme se do chladného Atlantiku. Vysoké vlny se neustále přelévají přes okraj bazénů a tak zajišťují nepřetržitý přísun čerstvé vody. Pozor – občas se do bazénů dostanou i žahavé medůzy, které nejsou moc přijemné.
Odpoledne se vydáváme zpět a stoupáme jižním směrem strmě nad Porto Moniz a máme krásné pohledy. Po několika prudkých serpentinách a asi 5 km projíždíme městečkem Santa a po dalších asi 2 km odbočujeme ve vavřínovém lese vlevo na silnici ER 110, která nás navede na náhorní planinu Paúl da Serra, která je národním parkem. Na cestě nejdříve narazíme na obrovské kapradí a mechové polštáře, potom na pokroucený stromovitý vřes. Díky foukajícímu větru se tady převalují chuchvalce mlhy a mraků, které nenadále střídá zářící slunce. Tady nahoře dávejte velký pozor, jelikož planina slouží jako pastvina pro ovce a hovězí dobytek, který se tu smí pohybovat, jak se jim zlíbí – a tak kráva často leží přímo na silnici.
Cestou se ještě zastavujeme v sedle Encumeada prozkoumat možné levády. Nenacházím ale žádné spojence, tak musím průzkum ukončit a jedeme na večeři do Canica. Leváda na Encumeadě je ale krásná, široká – určitě ji musíme projít. Na kraji Canico de Baixo navštěvujeme německou restauraci, dáváme si espadu a espetadu, k tomu nějakou tu ponču a po večeři míříme do hotelu.
