8.den - neděle 26.6.2005 - volno

Výjimečně velím – pohov, volno. Čekáme na přílet zbytku výpravy. Pohybujeme se v okolí hotelu, fotíme, filmujeme a relaxujeme před dalším náročným týdnem. Večer jdeme na oblíbenou večeři, jelikož pobyt v hotelu máme pouze se snídaní, což je tady běžné – zřejmě, aby hosté nebyli vázáni dobou večeře, či aby se dalo vydělat nejen hotelům, ale i drobným hospůdkám. Dokoupení polopenze v hotelu je sice možné, ale poměrně hodně drahé ve srovnání s večeří v restauraci. Střídáme asi 4 restaurace, kde si stejně dáváme pořád 2 stejná jídla – espadu nebo espetadu. A teď k tomu přijel i gurmán a gastronomický odborník – Mireček!! Bohužel, ještě netuším, že příjezdem Mirečka a Dáši se rozšíří řady „nechodičů“, kteří se tak ocitají v totální převaze a já už nemám šanci prosadit žádný pořádný trek - např. výšlap z Machica po severním pobřeží. No, snad je dostanu aspoň na Pico Ruivo – nejvyšší horu Madeiry. Schovávám tedy všechny průvodce, aby se nikdo nemohl dočíst o náročnosti výstupu a mlžím i o jeho délce a obtížnosti.